hm

4. dubna 2011 v 7:45
Co si o sobě myslíš? Čeho chceš jako dosáhnout? Chceš si strčit prsty do krku? Gratuluju, to už se ti povedlo. Smála jsem se ti, když jsi klečela nad tou záchodovou mísou. Ale k ničemu ti to nebylo, viď? Protože jsi slabá, neumíš se ani vyzvracet. Jestli to ještě jednou takhle totálně zkruvíš, tak už s tebou nechci hubnout. Už nechci. A už jsi jim řekla, co jsi všechno sežrala? Ne? Jo ahaaa, ty se stydíš. Tak já jim to řeknu... Opékaný párek, celé bounty, piškoty s nugetou a šlehačkou, buchtu... Mám přestat? A proč? Není snad tenhle tvůj blog o jídle?! Oukej, nebudu dál pokračovat, ale uzavřu s tebou dohodu. Ještě jednou to takhle zkurvíš a přestaneš hubnout, jasný? No a vůbec, měla jsi aspoň radost, když ses takhle přežírala? NE? Bylo ti špatně? Ahaaaa, a proč ses teda znova přežrala i v neděli? Co ty chipsy a bebe po obědě? Nesváděj to na slabou vůli prosimtě. Nezkoušej tady na mě hrát divadlo a neříkej mi, že je ti z toho k pláči. Přála bych ti stoupnout si na váhu, aby tam bylo 70kg! Protože TY si to zasloužíš! Ty si zasloužíš být tlustá bečka. Mysli na svoje lýtka, jaké byly včera hnusné na tom kole. Bledé, tlusté a špekaté. A budou ještě víc, jestli se nezačneš snažit. Takže běž laskavě do sebe a mysli na to, že ještě jeden takovýdle fail a končíme spolu. Nemám víc sílu na to se takhle trápit, jasný?

s pozdravem tvé hubnoucí já

EDIT, dnešní jídelníček:
snídaně: 1/2 tvarohu, lžička medu, skořice
svačina: jablko, kousek salátové okurky
oběd: červené zelí, bramborový knedlík a kousek vepřového masa (super fakt)
svačinovečeře: celozrný rohlík, sýr
 


Komentáře

1 Marcheline Marcheline | Web | 4. dubna 2011 v 8:17 | Reagovat

Lucinko moje...
Tenhle monolog byl skoro jak z nějakého ana blogu, fakt jsi mě vyděsila. Chápu, že máš na sebe vztek, ale tohle je... psycho. Taky jsem to včera i v sobotu totálně posrala, ale... to je prostě život! Nemůžeme být pořád dokonalé a cpát se zeleninou a nežít! Takže se koukej hodit do klidu a hlavně žádné pidi jídelníčky, tak si říkám, jestli nám v nich něco nechybí, když se pak dokážeme takhle nacpat. Možná jo... Taky mě to sere, ale nebudem se z toho věšet, jooo kááámo?

2 Marcheline Marcheline | Web | 4. dubna 2011 v 8:18 | Reagovat

Jo a ještě na tvůj dotaz - boky si měřím v tom nejširším místě prostě.:-D
A díky za komentář k fotkám.:-*

3 Kat Kat | Web | 4. dubna 2011 v 14:23 | Reagovat

no teda...tieto monológy neznášam...asi preto lebo sú rovnaké ako moje myšlienky :-?

4 no-midriffbulge no-midriffbulge | Web | 4. dubna 2011 v 15:40 | Reagovat

drsný, nemám slov..tohle bych si měla říkat každou minutu

5 Lucy Lucy | Web | 4. dubna 2011 v 16:01 | Reagovat

Lucinko, tohle je mi strasne lito. Taky se mi to parkrat stalo. Mela bys byt spis rada, ze se ti nepovedlo zvracet :( I kdyz, jak rikam, mela jsem stejne pocity.

Je mi to strasne mo lito.
Ozvi se, az ti bude lip.

Cvicis strasne moc, jsi muj vzor a opora, nevzdavej to :*

6 Lucy Lucy | Web | 4. dubna 2011 v 18:03 | Reagovat

JA BUDU PSAT <3 !
Jen nebudu psat jidelnicky :**
Nezvladla bych to bez tebe :)

7 Marcheline Marcheline | Web | 4. dubna 2011 v 19:52 | Reagovat

A víš co? Právě jsem si přečetla záznam u Lucy a pěkně se nasrala. Takže jestli ti přijde normální, vyčítat si každé zahřešení, tak mně teda ne. A abych se stresovala celý život, na to teda fakt nemám. To se radši na hubnutí vykašlu. Protože JSME LIDI! Já nejsem stroj, kterej do sebe bude cpát jen nízkokalorický věci celej život, nejsem ten, kdo se bude stresovat z každý kostičky čokolády. A nechci, aby mě to stresovalo i u někoho jinýho. Upřímně? Myslím si, že stojíš (stojíme?) na hraně. Ještě kousek a stanou se z nás krávy posedlé kaloriema. Já takhle žít nechci. Ale občas mi přijdeš, že ty takhle žiješ... Promiň, nechci být zlá, ale stresuje mě, že přijdu na tvůj blog a tady si přečtu sebelynčující článek, ze kterýho se mi chce brečet, protože ukazuje na někoho, kdo ztratil sám sebe v moři kalorií...
Mám tě ráda, ale tohle nezvládnu. Chceš být se mnou pořád v kontaktu? I po tomhle? Řekly jsme si, že si budeme říkat, když ta druhá začne bláznit. TY UŽ BLÁZNÍŠ.

8 Angello.B Angello.B | Web | 4. dubna 2011 v 20:02 | Reagovat

Lucinko zase ten prokletej víkend co..je dobře, že jsi nezvracela, je kravina s tim začínat!! a souhlasím s Marcheline nesmíš si vyčítat, každý sousto..pak se nervuješ co všechno si snědla a kila jdou nahoru raz dva..ty to zvládneš :*

9 Blackberry Blackberry | Web | 4. dubna 2011 v 20:10 | Reagovat

díky :)
tohle je dost krutý článeček.. chápu, že máš asi sama na sebe vztek, ale nepřeháněj to. jsi jenom člověk. určitě se tohle stalo KAŽDÉMU! a kdo by řekl, že ne, tak lže :)
dnešní jídelníek už přece krásný a jistě to tak krásně půjde zase i dál. vždycky hezky cvičíš i jíš, když sem přijdu a vidím to, obdivuju tě!
měj se ráda, nenadávej si. neříkej si, že si zasloužíš být tlustá. zasloužíš si být pouze šťastná! tak na tom pracuj :) dělej, co se ti líbí, co tě baví a z čeho máš dobré pocity!

10 Marcheline Marcheline | Web | 4. dubna 2011 v 20:21 | Reagovat

Citronku, vždyť o mně vůbec nepřicházíš. Jen mě naštvalo, že to Lucy vzdala, ne tvoje komentáře. To sem ale nepatří.
Nemyslím si, že každý, kdo řeší kalorie, je anorektička. Taky je řeším. Ale ne zas tak moc. Já vím, proč jsem se přežrala - protože jsem prostě měla chuť si tu čokoládu dát. Protože si už 3 měsíce tohle všechno odpírám. A to je na mojí psychiku dlouhá doba.
A možná dneska přeháním, jen je toho na mě trošku moc. Některé věci mi prostě v pohodě nepřijdou. Nemyslím si, že jsi ana, já jen... Nechci, abychom byly posedlé! Copak si už fakt nikdy nedáš bez výčitek pivo? Cukrovou vatu na pouti? A já nevím, co ještě?

11 over-and-over-again over-and-over-again | Web | 4. dubna 2011 v 22:50 | Reagovat

Takovýhle monology se mi dějou v hlavě taky někdy :(, takže úplně chápu jak se cítíš, hlavně nevím proč, ale to hubnutí hrozně ovlivní naše myšlení, hrozně si pamatuju, jak mi dřív bylo jedno, co jsem kdy snědla, a hrozně jsem si to jídlo užívala a teď si říkám "aha, tak to je moje poslední jídlo před večeří" nebo "joo tak to budeš mít ještě dva jídla v klidu" :D prostě jak blázen si připadám, chtěla bych spojit hubnutí s radostí z jídla a snažím se o to, ale máš pravdu, ty dny takový prostě příjdou, já je mám taky :(( třeba dnes... to přejídání je fakt hrozný, já se bála, že mi to někdo sní a nejradši bych měla svou ledničku :D kde bych měla o všem přehled :DD a takhle když je člověk pryč, tak to se víc hlídám a držím, ale pak zůstanu doma sama, a nevím co bych dřív zhltla, a přitom ta druhá N. úplně bojuje s tou první :(( takže ti naprosto rozumím a doufám, že se držíš kočko :-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama